Co je manga

23. 01. 2009 | † 30. 09. 2015 | kód autora: rS7

manga_girl_by_ndpcomics

Co je manga?
Manga (漫画) je japonské slovo pro vyjádření pojmu "komix" a jemu podobných tištěných (!) seriálů. Píšu "tištěných seriálů," protože znám některé, kteří si myslí, že manga chodí v televizi jako ony japonské animované seriály (zaměňují totiž pojem "manga" s pojmem "anime"). Manga je opravdu jen a jen na papíře. Mimo Japonsko se název "manga" používá už ne jen ve smyslu komixu, ale obecně pro kategorizaci. Pro nás a jiné nejaponské národy "manga" znamená animovaný komix pocházející z Japonska. Proto nemůžeme žádný z amerických či jiných komixů označit za mangu, zkrátka není japonského původu (nemluvě o tom, že mnoha prvky se od japonské tvorby vždy liší díky rozdílnosti kultur). S trochou nadsázky (nebo možná s několika přivřenýma očima) tak můžeme označit i časopis, který má mnoho prvků společných s pravou japonskou mangou (ale někteří, včetně mě, to nevidí rádi).

Narozdíl od některých zemí, které by něco takového ani nenapadlo, manga v Japonsku má na trhu veliký obrat a vydávání mangy by se dalo považovat za samostatné obchodní či průmyslové odvětví, něco jako u nás (či jinde) prodej knih. Ročně se prodají mangy za miliony a miliony korun.

Manga vznikla sloučením ukiyo-e1 a některých zahraničních stylů kresby. Svou nynejší podobu získala někdy v době krátce po druhé světové válce (1939 až 1945). Většinou je kreslena černobíle a barevně je vymalována jen první strana. Některé animangy (anime vytisknuté v manga stylu) mají však barevně vykresleny všechny stránky.

Nejoblíbenější mangy jsou vždy předělány do anime (japonské slovo pro animaci, animované seriály...) podoby. Manga byla zkrátka pro trh a lidi přiliš zajímavá, tak výrobci vsadí na její rozhýbanou verzi v televizi, většinou úspěšně. Občas se při přetváření z manga podoby příběh a různé prvky trochu předělají do tradičnější podoby, ale k velmi výrazným změnám například v příběhu nebo v typu charakterů většinou nedochází. Může se také stát, že příjde nejdříve anime a až potom manga, ale to už je spíše méně obvyklé.

Nagato_Comic_by_crow213

 

Původ a historie mangy

Slovo manga v literárním slova smyslu znamenají "náhodné (nevyzpytatelné) obrázk...

...." Slovo manga se začalo používat zhruba od 18. až začátku 19. století našeho letopočtu, kdy se do oběhu začaly dostávat práce autora Suzuki Kansei "Mankaku zuihitsu" (asi 1771), obrázková knížka "Shiji no yukikai" (asi 1798) Santo Kyodena (první pád - Santo Kyoden) a také "Manga hyakujo" (asi 1814) Aikawy Minwy (první pád - Aikawa Minwa). Také je publikována Hokusaiova manga, která obsahovala různé obrázky ze skečové knihy slavného ukiyo-e umělce mistra Hokusaie. Prvky mangy však můžeme hledat už ve 12. století našeho letopočtu, kdy různí umělci začali kreslit obrázky typu giga (literární význam - "legrační obrázky") a nebo ještě spíš choju jinbutsu giga (鳥獣人物戯画 - "legrační obrázky zvířat a lidí"). Giga nebo choju jinbutsu giga obsahuje mnoho prvků podobajících se manze - třeba důraz na dobře vykreslený příběh a jednoduché malování pomocí tenounkých linek.

Základ pro moderní mangu je položen smícháním dřevořezných obrázků a obrázků zahraničního původu. Když Spojené státy začaly obchodovat s Japonskem, Japonsko podlehlo rychlé modernizaci a globalizaci. Navíc se do Japonska dostal i jiný styl kresby a malby, která v ukiyo-e obsažena nikdy nebyla. Ať už šlo o linky, barvy a formu, Japonci na tento styl nebyli zvyklí, ale brzy z něj z části také čerpali. V této době se na chvíli začalo manze přezdívat Ponchi-e ("úderný obrázek") a vycházejíc z Birtského časopisu Punch obsahovaly tyto mangy hlavně humor a politickou satiru.

Před druhou světovou válkou se zase můžem vrátit k manze a nalézt dva významné mangaky2Rakuten Kitazawu (první pád - Rakuten Kitazawa) a Ippeie Okamoto (první pád - Ippei Okamoto). Rakuten Kitazawa trénoval malbu pod vedením Australana Franka A. Nankivella a spolupracoval s Jiji Shimpo. Zanedlouho Kitazawa vydává slavné magazíny jako Takosaku to Mokube no Tokyo-Kenbutsu (田吾作と杢兵衛の東京見物) nebo Haikara Kidoro no Sippai (灰殻木戸郎の失敗). Ippei Okamoto je zase zakladatelem Nippon Mangakai, první společnosti zabývajíci se mangami. Vydal napříkal manga časopis Hito no Issho (人の一生), který mangu velmi ovlivnil a stal se jakousi předlohou pro moderní fiktivní mangu.

 

Gekiga
Další důležitý prvek v manze je Gekiga ("dramatické obrázky"). Mezi 60. a 70. lety 19. století, existovaly dvě formy ztvárnění mangy. První, manga formát, byl založen na prodeji sborníků, které vždy obsahovaly několik tuctů titulů. Druhý, gekiga, byl založen na tom, že do prodeje se dostal vždy jeden výstisk obsahující jeden titul. Manga se vydávala jednou, dvakrát týdně. Mnoho manga umělců si přivlastnilo styl kresby Osamu Tezuky3, kde postavy jsou namalovány jednoduše, s výrazným vyjadřováním nálad a obrovskýma kulatýma očima. V kontrastu s touto kresbou stojí příběh mangy, protože bývá většinou spíše vážný a pro děti nevhodný, obsahuje také vyšší hodnoty, které by možná dítě nepochopilo. Proto byla gekiga uznána umělecky spíše než první forma mangy, o které jsem psala výše. Někdy po roce 1970 se však tento model odebral do věčných lovišť a vystřídal ho nový, graficky vylepšený formát. Gekiga se prolnula s mangou a vznikl jednotný typ. Gekiga se v dnešní době používá jako pojem vyjadřující časopis, který neobsahuje (!) seriálový styl kresby, jak je to u mangy.
Splynutí gekigy s mangou otevřelo bránu k novým příležitostem a možnostem - témata "pro dospělé" se začala používat více než kdy jindy (pořád jsme v době někdy po roce 1970). V mangách bylo zachyceno násilí do posledního chladného detailu a popis a vykreslení lechtivých sexuálních hrátek bylo také založeno na co největší reálnosti. Překvapivě byl tento žánr zaměřen převážně na teenagery, ne přímo na dospělé. Náctiletí v té době měli docela slušný příjem a tak si mohli mangy dovolit, aniž by o tom jejich rodiče cokoli věděli (což je ze strany výrobců a prodejců nehorázná kulišárna, protože právě teenageři jsou v tématech výše uvedených nejvíce zainteresovaní a pokud je možnost i peníze, asi málokterý tehdy odolal). Tehdy se však výrobci mangy před rodiči nemuseli vůbec nijak ospravedlňovat. Navíc počet takových druhů mangy stále rostl a nejen, že rostl, ale mangy se v erotice, násilí a vulgárnosti stále zdokonalovaly. Když začala japonská kultura i s těmihle časopisy pronikat do Ameriky, byli teenagrři možná nadšení, ale jejich rodiče, učitelé apod. nadmíru zděšeni. Mangy se později (80. - 90. léta 20. století) proto začaly dělit na vícero typů - ku příkladu na mangy pro děti, pro teenagery, mladé dospělé, dospělé, chlapce a dívky a podobně...

 polibky02

Kulturní přínos a význam

Narozdíl od amerických či jiných komixů v sobě manga uchovává mnohem více japonské kultury a tradic, než by si kdo pomysle...

.... Americe by se mohlo leda tak zdát, že se budou jejich komixy někdy prodávat tolik jako mangy, které mají obrovský odbyt. Jen během týdne se prodají miliony (!) mang. Je v Japonsku ceněna stejně jako třeba dobrá kniha, tak se není ani čemu divit. Navíc má pro Japonce větší historickou a kulturní cenu, než třeba japonské filmy a hudba. Pořád, jak manga, tak i anime, podléhají neustálému vývoji a už teď se vlastně řadí mezi vyšší umělecká díla, i když jeden by možná, nevěřil a druhý nepřipustil... Některé mangy jsou však přesto kritizovány za přílišné násilí a až zbytečně přehnané zobrazování sexuálních aktivit. Některé byly (hlavně např. v Americe) určeny pro pokud možno co nejstarší a nebo úplně zakázány. Přesto ale neexistuje žádný zákon, který by přikazoval či zakazoval, co přesně se v manze zobrazit smí a co naopak ne. Tahle svoboda dala autorům volnou ruku, takže se můžou zaměřit na jakoukoli věkovou kategorii čtenářů a na jakékoli téma. Přesto časopisy už obsahují nálepku, která nás vždy upozorní na to, že časopis určitě není pro děti.

 

 

Pár vysvětlivek

1 - Ukiyo-e (浮世絵), "obrázky plynoucího světa," je druh kresby na dřevo, který převážně zachycoval krajiny, divadlo nebo prostě lidi. Jde o hlavní historické umění v Japonsku.

 


2 - Mangaka je japonské slovo pro umělce tvořícího mangy. Mimo Japonsko se používá prostě jako označení tvůrce mangy, který je japonského původu (stejně jako je v zahraničí označován jakýkoli japonský komix za mangu).

3 - Osamu Tezuka byl japonský autor. Získal Fleischer Studios, které bylo snad rovné společnosti Walta Disneye. Manga témata uvedl do kinematografické podoby. Od Disneye také odkoukal pár prvků, hlavně co se obličeje postav týče - pracoval více s očima, obočím, nosem a ústy, ale přesto se nepřestává inspirovat v ukiyo-e...

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky sex

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.